Skautskí hrdinovia sk/cz

Leopold Färber se narodil 31. října 1928 ve Staré Haliči na Slovensku, vyrůstal v Boskovicích na Moravě. Jeho otec byl Žid, matka katolička. Smíšené manželství je za války uchránilo před deportací do vyhlazovacího tábora. Jako kluk dělal Leopold, přezdívaný Hurvínek, spojku - přenášel zprávy mezi protinacistickými odbojovými skupinami. Odmalička byl skautem, tedy členem hnutí, které bylo jak za války, tak po roce 1948 zakázané a jeho členové pronásledováni. Přesto v roce 1949 založil v pohraničí, kde tenkrát pracoval, skautský oddíl. Malí členové tohoto oddílu se inspirovali vyprávěním svého vedoucího o odboji za okupace a začali na vlastní pěst tisknout a roznášet letáky s textem "Smrt komunismu!" Leopold Färber byl zatčen a odsouzen na 16 let. Prošel několika káznicemi a pracovními tábory. Po amnestii, jako bývalý politický vězeň, se protloukal životem všelijak. A ve volných chvílích se věnoval svému koníčku - začal po kraji sbírat informace a materiály o protinacistickém odboji. Zachycoval vzpomínky lidí, především těch, kterým z politických důvodů nechtěl oficiální režim naslouchat. Jeho archiv je dnes oceňován i profesionálními historiky.

Státní bezpečnost ho zatkla spolu s Josefem Markem v květnu 1950 poté, co děti z jeho skautského oddílu rozhazovaly po kraji letáky s nápisem "Smrt komunismu!" Leopold Färber o tom nevěděl, děti jen nevědomě inspiroval svým vyprávěním o válce. Byl odsouzen na šestnáct let vězení, z toho odpykal osm let. Dlouhá léta později pracoval u staveb silnic, nakonec mu bylo povoleno aranžovat výkladní skříně.

 

Kdysi žil v Boskovicích pekař jménem Gruber. Za války pomáhal lidem, kteří bojovali proti nacismu, tajně pro ně schovával chleba. Jeho bratr sloužil u četníků. Jednoho dne se tento pekař od svého bratra dozvěděl, že u brněnského soudu svědčil konfident gestapa pod krycím jménem Hrbáč, který udával lidi z okolí Boskovic. Mluvil rusky a byl vysoké postavy. Pekař se zděsil, napsal kódovanou zprávu, kterou předal mladému klukovi, odbojáři, kterému všichni říkali Hurvínek. Hurvínek sedl na kolo, zprávu schoval do řídítek a uháněl do vesnice Lipová za místním kovářem jménem Vlach. Kovář, jeden z odbojářů na Prostějovsku, ještě ten večer nabrousil velký nůž na zabijačky, zašel pro konfidenta, vylákal ho do lesa, kde ho zabil. Našli u něj několik nafocených filmů se snímky domů, kde se ukrývali odbojáři. To vše vyprávěla před několika lety kovářka Vlachová jistému muži jménem Leopold Färber. Na závěr rozhovoru kovářka Vlachová řekla, že za život vděčí mladíkovi, kterého zná pod přezdívkou Hurvínek, nebýt jeho, gestapo je všechny postřílelo. Netušila, že s ním právě v tu chvíli mluví.

Leopold Färber, přezdívaný Hurvínek, se narodil v roce 1928. Jeho otec byl slovenský Žid, maminka katolička z Moravy. To, že pocházel ze smíšeného manželství, mu zachránilo život, nacisté totiž takové lidi posílali na smrt až v druhé vlně. Rodina zůstala doma, v Boskovicích, a Hurvínek toužil po tom, zapojit se také do bojů proti okupantům. A protože by sotvakdo čekal, že malý kluk může být nějak důležitý v odbojovém hnutí, podařilo se mu vykonat mnoho záslužné práce, mnoha lidem zachránil život. Fungoval jako spojka mezi odbojáři na Boskovicku, to znamená, že jim tajně a nepozorovaně předával důležité zprávy. Později, po válce, na tyto své zkušenosti s odbojem navázal. Nesouhlasil s komunisty, kteří se po roce 1948 chopili moci, a s přáteli vytiskl nějaké letáky, a protože je soud shledal nebezpečnějšími, než opravdu byly, odsoudil je na šestnáct let do kriminálu. Šestnáct let mučení a krutého, nelidského zacházení ze strany dozorců.

 

Odkaz na video :https://www.ceskatelevize.cz/porady/10204458965-neznami-hrdinove/

 

                          https://myjsmetonevzdali.cz/pametnici/leopold-farber